Vévodkyně z Hohenbergu

Žofie Marie Josefína Albína Chotek Hraběnka z Chotkova a Vojnína

Narozena 1. března 1868 ve Stuttgartu. Zemřela 26. června 1914 v Sarajevu.

Dcera rakouského diplomata a českého místodržitele hraběte Bohuslava Chotka z Chotkova a Vojnína a hraběnky Vilemíny Kinské z Vchynic a Tetova .

Hraběnka Žofie měla 7 sourozenců. Bratra Wolfganga a šest sester Sidonii, Terezu, Marii, Karolínu, Atonii, Oktávii.

Chotkové patří mezi staré české šlechtické rodiny zmíněné poprvé v 14. století. V roce 1732 jsou Chotkové povýšeni do hraběcího stavu. Rod Kinských patří také mezi staré české šlechtické rodiny zmíněné již ve 13. století.

Žofie se od roku 1888 stává dvorní dámou arcivévodkyně Isabely, která je manželkou arcivévody Bedřicha (velitele V. armádního sboru).

Hraběnka_Žofie_Chotková,_obraz_z_roku_1868

Hraběnka Žofie Chotková, obraz z roku 1868

Vevodkyně_s_rodinnou

Vevodkyně s rodinnou

 

Kolem roku 1890 hraběnku Žofii pravděpodobně potkává František Ferdinand d´Este na jedné z mnoha společenských akcí, které pořádá arcivévoda Bedřich. Navazují přátelský vztah. Během služby arcivévody Františka Ferdinanda v Praze se velice často stýkal s okruhem lidí, do kterého patřila i hraběnka Žofie. Od roku1888 si arcivévoda František Ferdinand dopisuje s hraběnkou Marii Thunovou (starší sestrou hraběnky Žofie). První dopis, který se týká hraběnky Žofie, je datován do roku 1894, kdy arcivévoda František Ferdinand radí hraběnce Thunové, jak zařídit, setkání s hraběnkou Žofií na plese. Od dubna roku 1894, v době kdy arcivévoda František Ferdinand sloužil v Českých Budějovicích, stále častěji zajížděl do Prešpurku (dnešní Bratislavy), kde navštěvuje palác arcivévody Bedřicha. Vztah arcivévody Františka Ferdinanda a hraběnky Žofie Chotkové zůstával utajen ještě v roce 1898. František Ferdinand jistě tušil, že legalizace vztahu k milované ženě nebude snadná a neobejde se bez následků. Podle arcivévodova sloužícího Karla Mikuly došlo k prozrazení vztahu Ferdinanda a Žofie v jadranském letovisku Opatija. Hraběnka Žofie zde trávila čas na letním pobytu s některou z Isabeliných dcer. František Ferdinand ji zde údajně tajně navštěvoval. Po té co se o tomto vztahu arcivévodkyně Isabela dozvěděla stěžovala si u císaře a propustila hraběnku Žofii ze služby. Ta našla dočasné útočiště u své sestry Zdeňky, která sloužila jako dvorní dáma u arcivévodkyně Štěpánky (vdovy po korunním princi Rudolfovi). Hraběnka Chotková nebyla svým původem rovnocenná příslušníkům arcidomu. Jejich sňatek považoval František Josef I. za zpronevěru na postavení následníka trůnu. Tento sňatek se mohl uskutečnit jen jako morganatický, ale i tak by vyvolal státoprávní a dynastické obtíže, kterých se chtěl císař vyvarovat. Proti úmyslu arcivévody Františka Ferdinanda oženit se s hraběnkou Chotkovou se postavili téměř všichni příslušníci habsburské rodiny, včetně bratrů Otty a Ferdinanda Karla. Dvorské kruhy vyvíjely nátlak i na samotnou Žofii, její sestry a bratra. Mezi hrstkou těch, kteří stáli na straně Františka Ferdinanda a hraběnky Žofie byla nevlastní matka Marie Terezie. Po několika marných naléhání na císaře Františka Josefa I. a tíhou okolností na konec po složení reunuciacičního slibu ke sňatku svolil.

zámek_Zakupy,_vyobrazení_z_roku_1853

Zámek Zákupy, vyobrazení z roku 1853

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

30. června 1900 se v Zákupech (severní Čechy) konala malá svatba arcivévody Františka Ferdinanda d´Este a hraběnky Žofie Chotkové.

V den svatby zaslal císař František Josef I. cestou hraběte Goluchowskeho blahopřejný telegram, ve kterém povyšuje hraběnku Žofii Chotkovou do knížecího stavu s právem oslovení Vaše knížecí milosti „Hohenberg“.

„Cítím se v milosti pohnut povýšit morganatickou choť svého pana synovce arcivévody Františka Ferdinanda Rakouského-Este Žofii, rozenou hraběnku Chotkovou z Chotkova a Vojnína, bez taxy do dědičného knížecího stavu se jménem „Hohenberg“ a predikátem „knížecí Milosti“.“

21.července 1905 povýšil císař František Josef I. kněžnu Hohenberg a přiznal ji titul její „Jasnost“ s funkcí dvorní hofmistryně.

4. 10. 1909 přiznal Její jasnosti titul, bez taxi, vévodkyně z Hohenbergu s predikátem její „Výsosti“. Zařazenou do hierarchie po nejmladší a řádem Hvězdného kříže vyznamenané arcivévodkyni. Od roku 1910 se mohla její Výsost účastnit vojenských slavností a manévrů (armáda jí vzdávala poctu), stala se také patronkou plukovních vlajek.

24. července 1901 přišla na svět dcera Žofie (stalo se tak na Konopišti). 29.září 1902 se v Belvederu narodil syn Maxmilián Karel František Michael a 27. května 1904 narodil syn Ernest. V listopadu 1908 porodila Žofie čtvrté dítě, které se narodilo mrtvé.

Toto manželství bylo u dvora označováno jako nejšťastnější. Po 14 letech jej ukončily výstřely atentátníka v Sarajevu.