František Ferdinand d´Este

František Ferdinand Karel Ludvík Josef Maria
arcivévoda Rakouský – d´Este

Císařský princ, arcivévoda Rakouský, královský princ Uherský, Český, atd. atd., následník trůnu, generální inspektor veškeré branné moci, generál jezdectva a admirál, člen panské sněmovny říšské rady, člen tabule magnátů uherského sněmu.

gemerálmajor_František_Ferdinand_d´_Este_v_roce_1894Narodil se 18. prosince 1863 ve Štýrském Hradci, jako nejstarší ze šesti dětí, které měl arcivévoda Karel Ludvík Habsburk – Lothringen (30.7.1833 – 19.5.1896) během svých třech manželství. Biologickou matkou Františka Ferdinanda byla druhá manželka arcivévody Karla Marie Annunciata Bourbon (24.3.1843 – 4.5.1871). Třetí manželka Marie Terezie princezna Portugalská (24.8.1855 – 12.2.1944) prakticky Františka Ferdinanda vychovala a ten se k ní natrvalo citově upoutal (v korespondenci ji oslovoval „Milá maminko“). Františkovi Ferdinandovi poskytla nejen mateřskou péči v dětství, ale i oporu v životních krizích, které jej čekaly. Jejich vztah nebyl za celou dobu svého trvání nikdy narušen. Malý arcivévoda dostal první jméno po pradědečkovi, rakouském císaři Františkovi, druhé jméno po matčině otci Ferdinandovi a třetí jméno po otci.

Modenský vévoda František V. (bohatý a bezdětný arcivévoda Rakouský z Este) ve své závěti určil, že zanechá své jmění co nejvýše postavenému Habsburkovi, který přijme jméno Este a zaváže se o usilování obnovení vlády v Modeně. Korunní princ Rudolf jako budoucí císař nepřicházel v úvahu, proto František V. ustanovil svým univerzálním dědicem nejstaršího císařova synovce, nezletilého Františka Ferdinanda. Tímto se František Ferdinand zařadil mezi velice zámožné příslušníky Habsburského domu. Arcivévoda kromě nového jména zdědil paláce a činžovní domy ve Vídni (Modenský palác), v severní Itálii zámek Catajo, palác v Benátkách, vilu d´Este v Římě, panství a zámek Chlum u Třeboně, sbírky uměleckých předmětů, zbroje, palných a chladných zbraní, ale také nemalé finanční prostředky v hotovosti a v bankovních domech.

23. dubna 1878 (v pouhých 15 letech) císař František Josef I. jmenoval svého synovce poručíkem uherského 32. pěšího pluku. V roce 1882 (v 19 letech) byl jmenován nadporučíkem. Ve 20 letech sloužil u dragounského pluku v Enzi. V roce 1889 sloužil v hodnosti majora u 102. pěšího pluku v Benešově. V dubnu 1890 byl jmenován plukovníkem 9. husarského pluku v Šoproni. V roce 1894 velel 38 pěší brigádě v Českých Budějovicích. 29. března 1898 byl zařazen k dispozici nejvyššímu rozkazu Jeho císařské milosti (toto zařazení je spojeno s inspekční pravomoci u společných ozbrojených sil). 17. srpna 1913 byl jmenován generálním inspektorem spojených ozbrojených sil.

Na konci roku 1891 onemocněl František Ferdinand lehčí formou tuberkulózy (koncem 18. století byla úmrtnost na tuto chorobu asi 50%, neexistovaly žádné účinné léky ani léčení). Nařízena byla léčba čerstvým vzduchem. 15. prosince 1892 podniká pod pseudonymem hrabě Hohenberg na křižníku Kaeserin Elizabeth cestu kolem světa. V roce 1895 došlo ke zhoršení zdravotního stavu arcivévody. Až v roce 1898 byl lékařskou komisí prohlášen za zdravého.

Nejsou známa písemná svědectví a tedy i přesné datum doby kdy se spolu poprvé František Ferdinand a hraběnka Chotková setkali. 28. června 1900 v 11,00 hodin v tajné poradní místnosti v Hofburgu podepsal František Ferdinand reunuciaci (vzdání se dědičných práv svých potomků.). Manželství Františka a Žofie bylo označeno za morganatické (stavovsky nerovnocenné). Proti sňatku Františka Ferdinanda a Žofie Chotkové byl sám císař František Josef I. i s větší částí rodiny. 30. června 1900 se v Zákupech (severní Čechy) konala malá svatba arcivévody Františka Ferdinanda a hraběnky Žofie Chotkové. Líbánky strávili novomanželé na zámku v Konopišti, který roku 1887 koupil František Ferdinand za 6 000 000 zlatých od prince Lobkowitze. Toto manželství bylo u dvora označováno jako nejšťastnější a trvalo 14 let.

František Ferdinand nebyl příliš oblíben, ale představoval politickou naději v podobě vytvoření federativního státu v rámci monarchie.

Arcivévoda František Ferdinand d´Este zemřel 26. června 1914 po atentátu v Bosenském Sarajevu.