Císař František Josef I.

Jeho císařské a královské Apoštolské veličenstvo

Franz Joseph Karl von Habsburk

 N. N.

z Boží vůle císař rakouský,
král český a uherský, lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský, haličský, vladimiřský a illyrský;
král jeruzalémský;arcivévoda rakouský;
velkovévoda toskánský a krakovský;
vévoda lotrinský, salcburský, štýrský, korutanský, kraňský
velkokníže sedmihradský, markrabě moravský;
a bukovinský;
vévoda horno a dolnoslezský, modenský, parmský,
piacenzský a guastalský, osvětimský a zátorský, těšínský, furlanský, dubrovnický a zadarský;
knížecí hrabě habsburský, tyrolský, kyburský, goricijský;
kníže tridentský a brixenský;
markrabě horno a dolnolužický a istrijský;
hrabě hohenembský, feldkirchský, břežnický, sonnenberský;
pán terstský, kotorský a na Slovinském Krajišti;
velkovévoda srbský atd.

 František_Josef_I._v_již_dobře_známe_podobě_starého_kmeta_(v_78_let)

František Josef I. byl jedním z nejdéle vládnoucích panovníků v Evropě. Podunajské monarchii vládl dlouhých 68 let a dožil se i nejvyššího věku (86 let) ze všech habsburských panovníků.

Narodil se 18. srpna 1830 v 9.45 hodin na zámku Schönbrunn ve Vídni, jako jeden z pěti dětí arcivévody Františka Karla a Žofie Frederiky Dorothei Vilemíny Bavorské. Zemřel 21. listopadu 1916 ve 21.05 hodin na zámku Schönbrunn ve Vídni. Jméno František Josef dostal podle svého děda Františka I. a jméno Josef podle císaře Josefa II. František Josef I. se ujal vlády ve svých 18 letech, 2. prosince 1848 v Olomouci, kde se vzdal vlády v jeho prospěch Císař a král Ferdinand I. Dobrotivý (v Čechách a Uhrách známí pod jménem V.).

 

Rodinný život

V roce 1853 se František Josef I.ve své letní rezidenci v Bad Ischlu seznámil se svou patnáctiletou sestřenicí Alžbětou (později známou jako „císařovna Sisi“). Alžběta byla druhou dcerou bavorského vévody Maxmiliána Josefa a Ludoviky Vilhelmíny.

Císař se s Alžbětou oženil 24. dubna 1854. Císařskému páru se po svatbě narodily čtyři děti:

Žofie – Narozena roku 1855. Zemřela v roce 1857 na černý kašel.

Gisela – Narozena roku 1856. Zemřela v roce 1932.

Rudolf – Narozen roku 1858 jako korunní princ. V roce 1889 spáchal v Mayerlingu se svou sedmnáctiletou milenkou Mary Vetserovou sebevraždu.

Marie Valerie – Narozena roku 1868. Zemřela roku 1924.

18. února 1853 při pravidelné odpolední procházce po Vídni u staré Korutanské brány byl František Josef I. se svým pobočníkem Maxmilienem O’Donnellem. napaden Jánosem Libényim (krejčím původem z Uher)

Císař se naklonil přes zeď bašty, aby se podíval do příkopu, na cvičící vojáky. V tom okamžiku přiskočil Libényi se slovy „Ať žije Kossuth!“ a vrazil císaři do zátylku dlouhý kuchyňský nůž, který se však zastavil o sponku císařovy kravaty a jen lehce ho zranil na krku. Zasazení druhé rány zabránil císařův pobočník O’Donnell, kterému vzápětí pomohl nedaleko stojící špeditér a řezník Joseph von Ettenreich a spolu Libényiho zneškodnili.

František Josef I. povýšil O’Donnella a Ettenreicha do šlechtického stavu vyhlásil také sbírku na stavbu chrámu Votivkirche na paměť této události. Stavba byla dokončena v roce 1862 a podle rozhodnutí císaře sloužila duchovním potřebám Vídeňské garnisony. Libényi byl odsouzen k trestu smrti a popraven.

Za vlády Františka Josefa I. prošla Podunajská monarchie mnoha proměnami. Císař byl nucen reagovat na politické, ekonomické, hospodářské a sociální proměny na tváři Evropy. Uvádím zde jen zevrubný popis událostí a změn, které se za vlády Jeho císařské a královské výsosti udály. Kompletní výpis a popis událostí spojených se životem Františka Josefa I. není možné z kapacitních důvodů na těchto stránkách uvést.

V revolučním roce 1848 byla definitivně zrušena robota a vlády se ujímá František Josef I. Po nástupu na trůn krvavě potlačil revoluci v Uhrách (v bitvě u Világoše).  V březnu roku 1849 rozpustil císař Kroměřížský sněm a vydal Oktrojovanou ústavu. Nastává období tzv. neoabsolutismu. Někdy se také uvádí jako Bachův absolutismus. Dochází k centrálnímu řízení říše, potlačení tzv. „občanského živle“ a silné cenzury.

V roce 1859 porazila francouzko – sardinská vojska v severní Itálii Rakouské vojsko (v bitvách u Magenty a Solferína), došlo ke ztrátě severoitalských držav (Lombardska)

20. října 1860 vydává František Josef I. Císařský diplom na upravení vnitřních poměrů říše dle práva státního. Tento diplom je také označován jako tzv.Říjnový diplom, který otevřel cestu k reformě Rakouska v konstituční monarchii.

Na jaře roku 1861 vydán tzv. Evangelický patent, ve kterém je umožněna plná svoboda vyznání.

V roce 1866 bylo Rakousko-Uhersko poraženo v prusko-rakouské válce a vyloučeno z tzv. Německého spolku.

8. června 1867 proběhla v Budapešti korunovace Františka Josefa I. Uherským králem.

V roce 1867 bylo provedeno Rakousko-Uherské vyrovnání.

29. srpna 1867 návrat korunovačních klenotů z Vídně do Prahy (kam byli odvezeny v roce 1848).

V prosinci 1867 vyhlášena nová ústava, která stanovila jasné pravomoci císaře a krále, který se nyní stal ústředním představitelem a symbolem jednoty monarchie. Jako konstituční panovník byl, ale František Josef I. stále panovníkem „z Boží vůle“ a měl celou řadu pravomocí označovaných za absolutistické (zejména v oblasti zahraniční politiky a armády).

Protesty proti rozdělení říše na Předlitavsko a Zalitavsko. Dochází k zániku autonomie zemí koruny České a omezení pravomocí zemských sněmů ve prospěch centrální říšské rady.

Konstituční období vlády císaře Františka Josefa I. je považováno za dobou vzestupu jeho popularity.

16. května 1868 položení základního kamene Národního divadla. Dokončeno bylo v roce 1883.

V letech 1845 až 1914 byla vybudována převážná část dnešní železniční sítě.

70. let 19. století se stárnoucí František Josef I. stal pravděpodobně nejpopulárnějším členem dynastie a respektovaným monarchou. Císařova popularita do jisté míry souvisela i se stylem vystupování a novou politickou linii kompromisu a opatrného zasahování do politického života monarchie.

V červnu 1878 na základě Berlínského kongresu vstoupilo rakousko-uherské vojsko na území Bosny a Hercegoviny a zahájilo její okupaci. Přes tuhý odpor muslimského obyvatelstva se okupaci podařilo dokončit až v záři téhož roku a vyhlásit správu nad okupovaným územím. (některé zdroje udávají asi 3000 padlých císařských vojáků)

1880 vydaná tzv. Stremayerova jazyková nařízení. Nařízení upravující používání jiného jazyka než německého v úředním styku („vnější úřadování bude provedeno v jazyce, ve kterém byla žádost podána“).

V roce 1885 byla zahájena výstavba Národního muzea, které bylo dokončeno bylo v roce 1891.

V říjnu 1908 anektovalo Rakousko-uhersko území Bosny a Hercegoviny (tento čin vyvolal evropskou krizi)

V roce 1914 po atentátu na následníka trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este a nesplnění požadavků uvedených v ultimátu srbské vládě vydává František Josef I. manifest k provedení mobilizace a Velká válka byla prakticky zahájena.